kapitola 19
27. 4. 2014
Po týdnu Lucasova ignorování mé existence , dokud jsme byli na vyučování , nebyla jsem si jistá co jsem měla očekávat v pondělí ráno .
Změna byla malá, ale nepopiratelná . Když jsem vstoupila do třídy jeho oči se setkaly s mými , prostý náznak úsměvu mu pohrával na rtech .
Všechno na něm se mi stávalo takovým známým. V tu noc kdy jsem s ním tancovala , jeho vzhled se spojil do neobyčejného chlapa , do kterého zamilovat se stojí za to .
Nyní, všechno na něm byla výrazná brada a nos s velmi malým náznakem nějakého předchozího porušení.
Jizva ve tvaru půlměsíce seděla vysoko na jedné straně lícní kosti a jeho bezbarvé oči působily občas trochu děsivě .
Prameny jeho vlasů ložního - rozcuchaného vzhledu byli dost dlouhé na to aby to celé zjemnili , pokud by jejich někdy ostříhal nakrátko, vypadal by jako úplně jiný člověk .
Obrátil svou pozornost na všudypřítomný skicák , a já jsem přesunula svůj pohled dopředu ve snaze udržet se od pádu ze schodů .
Jen několik hodin předtím , on držel mou tvář ve svých rukou, tlačil mě naproti dveřím mého auta a líbal mě jakoby jsme již udělali to , co jsem já chtěla udělat .
Vezla jsem se zpět na můj internát ve stavu silné touhy .
Přesunula jsem se na moje místo vedle Benjiho , odolávala jsem pokušení ohlédnout se přes rameno .
Pokud by se na mě nedíval , byla bych zklamaná. Pokud by se na mě díval , byla bych zas přichycena .
Dívka po mé pravici podávala své spolusedící svou obvyklou ranně - pondělní rekapitulaci víkendu ... a dalším dvěma nebo třem tuctem lidí kteří ji mohli slyšet .
Benji ji dokonale napodobil , i když trochu dramaticky, a já jsem předstírala kašel abych skryla svůj smích .
Bohužel , kašel jen přitáhl její pozornost .
" Umírám nebo něco takového ? " zeptala se s dokonalým výsměchem jak jsem zavrtěla hlavou.
" No, vykašlat si plíce na veřejnosti není tak úplně přitažlivé - ale jen říkám . "
Moje tvář hořela , ale Benji se naklonil a promluvil vedle mě .
" Uhm , a dávat polovině třídy vyčerpávající souhrn každé pondělní ráno - v hrozných detailech - o tom jaká alkoholická coura si ? Není zcela přitažlivé také . Jen říkám . "
Zalapala po dechu jak se nejbližší lidé kolem zarehotali , a já jsem si zachytila své spodní ret mezi zuby, dokud jsem se snažila hledět dopředu.
Naštěstí, Dr. . Heller hned poté vstoupil a vyučování začalo , vrátila jsem se zpět k padesáti dlouhým minutám ve snaze zapomenout na Lucasovu přítomnost tři řady za mnou ao pět míst dál.
" Takže ... devět dní do konce. " Benji nacpal svou tašku a ušklíbl se na mě dokud jsem balila tu svou.
" Mmm - hmm . "
" Devět dní dokud již nebudou žádné ... omezení. "
Překroutila jsem očima přímo na něj jako jeho obočí tancovalo nahoru a dolů .
" Eh ? Eh ? "
Nemohla jsem si pomoci tak jsem zkontrolovala jestli Lucas byl stále v místnosti.
Mluvil s dívkou se Zeta sesterstvo se kterou mluvil už i dříve- ale díval na mě přes její hlavu .
Benji se stočil cestou do uličky, úsměv se mu rozlil na jeho tváři .
" Asi si vezmu sexy doučovateľa za 200 dolarů, Alexa . " Řekl v nepřirozeném ženském hlase předtím než si začal broukat ústřední píseň Jeopardy ( poznámka: televizní vědomostní show ) .
Stále si ji prozpěvoval , když se usmál na Lucase těsně předtím než vyšel ven přes dveře .
Doufala jsem, že jsem se nečervenala , jak se ke mně Lucas přidal , ale ani jeden z nás nepromluvil dokud jsme nebyli venku .
Odkašlal si a ukázal jedním ramenem na vzdalující se Benjiho záda.
" On ... uhm ... on ví ? O. .. ? "
Ustaraně chytil mezi zuby své spodní ret a malý stříbrný kroužek, a měl mírně zamračení na tváři.
" On je ve skutečnosti ten jak jsem přišla na to ... kdo jsi. "
"Co ? " Kráčel se mnou na mé vyučování španělštiny , tak jak to už jednou udělal.
" Všiml si nás ... jak jsme se na sebe dívali . " Pokrčila jsem rameny . " a zeptal se mě jestli jsem byla na tvých doučovacích sezeních . "
Zavřel na moment oči, nadechl se . "Bože . Promiň . "
Čekala jsem a doufala, že on by mi už konečně řekl ten důvod pro tu celou Landon / Lucasšarádu .
Prošli jsme přes schody areálu v tichosti na asi minutu nebo dvě , každý krok nás dovedl blíže k mé třídě , kde jsem měla mít vyučování.
Bez jediného mráčku na obloze , slunce nás zahřívalo v přímých paprscích světla , zatímco ve stínu které vrhaly stromy a budovy jsme mrzli .
" Všiml jsem si tě už v první týden . " Jeho hlas byl měkký . "Ne jen proto jaká jsi pěkná, i když samozřejmě to v tom také hrálo nějakou roli . "
Usmála jsem se, sledovala jsem naše nohy jak jsme spárovali naše kroky .
"Byl to způsob jak si se opírala o lokty , jak si poslouchala na vyučování pokud něco popadlo tvůj zájem . A když si se smála , nikdy to nebylo jakoby sis tím chtěla získat pozornost , byl to právě jen - smích .
Způsob jakým sis jakoby povinně dávala vlasy za ucho na levé straně , ale na pravé si je nechala padat jako závěs . A když ses nudila , neslyšně sis podupkávala nohou a pohybovala si prsty po stole jakoby si hrála na hudebním nástroji . Chtěl jsem tě nakreslit . "
Zastavili jsme a stáli jsme na místě osvětleném sluncem , daleko od stínu který vrhal vchod jazykové budovy.
" Téměř pokaždé když jsem tě viděl, byla si s ním . Ale v jeden den, si vcházela do budovy sama. Držel jsem dveře několika dívkám před tebou , a čekal jsem dokud zastihnu tebe . Když ses dostala ke mně , vypadala jsi potěšena, a trochu překvapená . na rozdíl od ostatních, neočekávala si že pro tebe bude držet dveře nějaký náhodný chlap . Usmála ses na mě a řekla si , "Děkuji ti . " To byla poslední kapka . Modlil jsem se abys nikdy nepřišla na doučovací sezení , a hlavně ne s ním. Nechtěl jsem abys věděla že jsem doučovatel . "
" On tě bral jako samozřejmost, dokonce i když si stála vedle něj a držela si ho za ruku. Jakoby si byla jen nějaký doplněk . " Zamračil se a já jsem sispomenula na ten pocit, přesně tak jak to bylo s Kennedym . Často.
"Nikdy jsem ti nechtěl ublížit , ale chtěl jsem tě od něj dostat . Musel jsem si neustále připomínat , že na tom nezáleží jestli jsi byla jeho nebo ne, protože ty jsi byla na druhé straně hranice kterou jsem já nemohl překročit . A pak si se neukázala v ten den na zkoušce -ani na další , a ani další .
Bál jsem se že se ti něco stalo . Byl trochu odměřený prvních pár dní . Do konce týdne , sním však dívky flirtovali před vyučováním , a způsob jakým jim odpověděl, mi napověděl co se stalo . "
" Byl jsem si jistý že si vynechávala vyučování záměrně , což mě přivedlo do sobeckého vytržení . Aniž jsem dokonce věděl co dělám, začal jsem tě hledat všude na akademické půdě . "
Zadíval se do mých očí a ztišil hlas ještě víc. " A pak Halloweenpárty . "
Nemohla jsem dýchat . " Tys tam byl ? Na párty ? "
Přikývl.
" Jak ? Nejsi v žádném bratrstvu , nebo si ? "
Zavrtěl hlavou.
" Opravoval jsem klimatizaci v domě noc předtím . Údržba nedělá ty netísňové situaci opravy po večerech nebo o víkendech , ale pracuji na smlouvu , tak jsem s tím souhlasil .
Když jsem neměl žádný tip kde bys byla , pár kluků mě tehdy pozvalo na párty . Řekl jsem ano jen proto, že jsem doufal, že ty bys tam mohla být. Byly to už dva týdny a akademická půda je tak obrovská , začal jsem si myslet, že na tebe nikdy nenašlo . "
Tiše se zasmál a přejel si rukou vzadu na krku .
" Wow , to zní úplně jako bych tě pronásledoval . "
Nebo úplně sexy. Bože můj .
" Proč jsi mi to neřekl v tu noc ? Předtím ... ? "
Zavrtěl svou hlavou . " Byla jsi tak utažena a nešťastná . Téměř každého chlapa který se k tobě přiblížil si zamítla bez druhého pohledu. Nechtěl jsem se stát jedním z nich. Tančila si pouze s hrstkou chlapů kterých si už znala - a on byl jedním z nich . "
" Buck . "
" Ano . Když jsi odešla , on tě následoval , a já jsem si myslel že možná ... že možná vy dva jste se rozhodli odejít spolu dříve, aniž by to ostatní věděli . Že se setkáte venku nebo něco takového . "
Podívala jsem na trojici mých spolužáků kteří vstoupili do budovy .
" On je nejlepší přítel, přítele mé spolubydlící . Ve skutečnosti , teď už jejího bývalého nejlepší přítel . Znala jsem ho . Myslela jsem si , že byl kamarád . Ale v tom chlapovi jsem se mýlila . "
Přikývl , zamračil se . " Chystal jsem se odejít - moje motorka byla zaparkovaná před domem .
Necítil jsem nic dobré, ale bojoval jsem se stejnou touhou dostat ho pryč, jak jsem to dělal polovinu semestru s tvým přítelem, takže jsem zpochybňoval své vlastní motivy . Ztratil jsem chvíli usuzováním sám se sebou a mrzí mě to . Nakonec jsem se rozhodl , že pokud si vy dva naozajužívate , já půjdu jen kolem, nastartuji motorku a skončím s tím. Skončím s tebou . "
" Ale to není to co se stalo . "
"Ne . "
Najednou jsem si uvědomila nedostatek uspěchaných lidí kolem nás, vytáhla jsem svůj mobil. Byly dvě minuty po desáté . " Do prdele . Jdu pozdě . "
" Uh - oh . Není to ten profesor který tě poukáže jako příklad pokud přijdeš pozdě ? "
Působivé. " Ty jsi to pamatuješ . " Zasténala jsem, položila jsem telefon zpět do tašky .
" Tak trochu se cítím jako bych to teď vynechala záměrně. "
Ústa se mu zvedly na jedné straně . "Co za univerzitního zaměstnance bych byl , kdybych tě povzbuzoval v tom, aby si vynechala vyučování poslední týden tohoto semestru ? "
" Máme už jen referáty . Mám A - čko . Opravdu nepotřebuji referát . "
Dívali jsme se na sebe .
Naklonila jsem hlavu a podívala jsem mu přímo do jeho jasných očí. " Nemáš vyučování ? "
"Ne až do jedenácté . " Ne poprvé , pocit jeho pohledu který procházel přes mou tvář byl jako lehký vánek , nebo nejlehčí možný dotyk . Zastavil se na mých ústech .
Rty se mi oddělily, můj dech se zpomalil jak se tep mého srdce zrychlil . "Nikdy jsi mě nenakreslil znovu . "
Jeho oči se vrhli k mým , ale neodpověděl , tak jsem si myslela, že si nepamatuje jeho zprávu kterou mi poslal, kde mě o to žádal .
"Řekl jsi mi , že se ti to těžko dělá z paměti. Moje brada . Můj krk ... "
Přikývl. " A tvé rty . Řekl jsem že potřebuji více času se na ně dívat a méně času jejich ochutnávat . "
Přikývla jsem . Dobrý Bože . Co si on vlastně nepamatuje ?
"Myslím že to pro mě byla velmi hloupá věc to říct. " Zíral na moje ústa znovu.
Mé rty brneli při jeho detailním zkoumání . Chtěla jsem si je přetřít prsty. Nebo jejich chytit do zubů a zastavit ten pocit šimrání .
Když jsem si je olizovat jazykem , zhluboka se nadechl .
" Káva . Pojďme si raději dát kávu. "
Přikývla jsem a bez dalšího slova jsme šli směrem do studentského centra , do nejživějšího místa na akademické půdě v tomto čase a přes den .
" Takže nosíš brýle , že ? "
Seděli jsme u malého stolu , popíjeli jsme naši kávu a trvale napjaté nepříjemné ticho , takže jsem vyhrkla první funkční věc která mi přišla na um .
" Uhm . Ano . "
Skvělé . Jen jsem přivolala tu noc . Ale neměla bych přivolat tu noc ? Neměli bychom o tom mluvit ? Neměla bych se ho zeptat jestli mě otiskl pryč protože byl třídní doučovatel , nebo pro ty jizvy na jeho zápěstích ?
" Nosím kontaktní čočky . Ale na konci dne jsou z nich moje oči dost unavené . "
Stopovala jsem myšlenkový obraz Lucase , který mi otevřel dveře , zaskočení na jeho tváři a brýle ho přetvořili na nějakého úředníka , zatímco pyžamo vytvořilo opačný účinek.
Odkašlala jsem si . " Vypadají na tobě opravdu dobře . Brýle . Myslím tím, mohl bys je nosit stále kdybys chtěl . "
" Trochu mi způsobují bolest při helmě od motorky . A taekwondu . "
"Och . Jasně, to si umím představit . "
Mlčeli jsme znovu, ještě jsme měli čtyřicet minutky nenastal čas jeho vyučování a mého přeloženého cvičení na basu .
" Mohl bych tě nakreslit teď. " Řekl.
Bezdůvodně se moje tvář rozhořela .
Naštěstí, se tehdy natáhl do jeho tašky , vzal skicák a obrátil na prázdnou stránku .
Vzal si tužku kterou měl předtím za uchem jak se na mě přes stůl podíval .
Pokud si i všiml mou zvýšenou barvu, nezmínil to . Beze slova , opřel se o židli, podložku měl na kolenou a začal kreslit, jeho tužka pracovala bez námahy, kreslil oblouky jako někdo kdo dobře věděl co dělá .
Jeho oči se přesunuly od podložky ke mně a zpět , znovu a znovu a já jsem seděla a mlčky jsem odpíjala , sledovala jsem jeho tvář . Sledovala jsem jeho ruce .
Bylo na tom něco intimního dělat pro niekohomodela .
Dělala jsem dobrovolně modela jednou v jednom ročníku na střední během hodin výtvarného umění , pro extra kredit .
Hrozně mi chyběly dovednosti v kreslení , skočila jsem po dvou extra bodech , aniž bych se zastavila a abych uvážila to , že budu sedět na vrcholu stolu po celou dobu vyučování.
Dát třídě teenagerů - chlapců volnou ruku aby se na mě dívali celou hodinu byl pro mě zcela nový druh trapnosti .
Zvlášť když Jillianin přítel Zeke , začal svůj portrét s mým hrudníkem . Díval se bezostyšně , předváděl své umělecké úsilí na jeho stolku, když jsem zrudla a předstírala jsem že jsem nemohla slyšet jeho poznámky o bradavkách a čárce ve výstřihu a jak si přál abych ztratila úplně košili - nebo abych ji alespoň rozepnula .
"Většina umělců začíná hlavou. " Paní Wachowski řekla když se podívala přes jeho rameno . Zeke a ostatní kluci u stolu odfrkli smíchem , zatímco já jsem hořela ponížením a celá třída se na to dívala .
" O čem přemýšlíš ? "
Nepředložila jsem mu příběh . " Střední škola . "
Vlasy mu padli na čelo a zastínily pokrčení , které jsem věděla že se mu tam objevilo , ale jeho rty se pevně sevřely .
"Co je ? " Zeptala jsem se a přemýšlela jsem nad změnou kterou tato dvě slova přinesly .
Obklopen konverzacemi , hudbou a mechanickými zvuky , škrábání grafitu přes papír v kavárně bylo tiché.
Sledovala jsem tanec tužky v jeho ruce, přemýšlela jsem jakou část mě právě kreslil , a které mé části by asi mohl chtít kreslit .
Jaký byl kdy byl jako šestnáctiletý chlapec ? Kreslil už tehdy ? Přidal se k ostatním chlapcům v jeho věku ? Zamiloval se ? Zlomilo mu srdce nějaké bezohledné dívka ?
Měl už tehdy ty jizvy na zápěstích, nebo to přišlo až potom?
" Řekla si že si s ním byla tři roky."
Mluvil jen tak hlasitě abych ho slyšela , díval dolů na podložku, jako tužka pracovala tam a zpět .
V jeho hlase nebyla žádná otázka. Předpokládal , že jsem myslela na Kennedyho .
" Nemyslela jsem na něj. "
Zatnul zuby , rty stiskl znovu. Žárlivost ? Vina na mě doliezla , když jsem si uvědomila, že bych chtěla aby cítil žárlivost .
" Jaká byla střední škola pro tebe ? " Zeptala jsem se a pak jsem to chtěla vzít zpět . Jeho oči se prekmitli k mým a jeho ruka ustála .
" Úplně jiná než byla pro tebe, řekl bych . " Jeho oči stále bloudili po mé tváři , ale už více nekreslil a jeho výraz byl napjatý .
"Och . Jak ? " Usmála jsem se, doufala jsem , že buď nás to přivede zpět z této okrajové situace nebo nás to strčí někde dál.
Zvedl pohled ke mně a pak na mě hleděl .
" Takže za prvé, nikdy jsem neměl přítelkyni . "
Myslela jsem na růži přes jeho srdce , a na báseň napsanou na jeho levé straně .
Nechtěla jsem, aby ta láska byla jen nedávno.
" Skutečně ? Ani jednu ? "
Zavrtěl hlavou. " Byl jsem ... nestálý , dalo by se říci . Užíval jsem si s dívkami. Žádné vztahy . Vynechává jsem vyučování tak velmi jak jsem se obtěžoval tam ukázat. Samé večírky s místními obyvateli a turisty na pláži . Často jsem se dostával do bitev ve škole i venku . Dostával jsem odklad nebo vyloučení tak často, že jsem si nikdy nebyl úplně jistý, když jsem se ráno probudil , jestli jsem tam měl jít nebo ne. "
"Co se stalo ? "
Jeho tvář byla prázdná . " S čím ? "
" Chci tím říct , jak si se dostal na vysokou a stal se tímto - " Naznačila jsem na něj a pokrčila rameny " - seriózním studentům ? "
Zíral na tužku ve své ruce.
" Bylo mi sedmnáct, když jsem byl vyloučen naposled , byl jsem připraven pracovat na lodi s otcem po zbytek svého života.
V jednu noc, jsem byl na párty s pár přáteli . Udělali jsme oheň , který vždy přitáhl turistické děti - a oni vždy chtěli být zapojen mezi nás . Jeden z mých přátel byl dealer . Ne velké věci - jen párty drogy .
Prodej mu vynášel , tak jsme si mohli něco z toho odpálit aniž bychom za to museli platit distributorovi .
Jeho sestra se potulovala v tu noc kolem nás . Byla do mě zamilovaná , ale měla jen čtrnáct . Úplně nevinná . A ne můj typ .
Nevzala moje odmítnutí dobře , a začala flirtovat s chlapy kteří dá se říci financovali naši noc .
Její blbý bratr byl tak mimo, vůbec se na ni nedíval .
Moje hlava nebyla mnohem jasnější , ale když chlap se kterým tančila ji táhl dolů na pláž, vypadala jakoby se snažila od něj odtrhnout .
" Vzpomínám si, že jsem šel za nimi ale vše pak je zamlžené . Bylo mi řečeno, že jsem mu zlomil čelist . Zatkli mě a obvinili . Asi bych skončil ve vězení , ale Heller mě navštívili ještě ten týden a Charles udělal něco aby mě dostal pryč .
On a můj otec se pohádali . A další věc kterou jsem věděl byla, že jsem byl zapsán na vyučování bojových umění . Byl jsem dost hloupý na to abych to viděl jako nějakou výhodu tehdy mým špatným smýšlením , že jsem mohl nakopat zadek lidem dokonce lepší než jsem to už mohl udělat předtím, tak jsem neprotestoval .
To co jsem já tehdy nevnímal bylo, jak mě to usměrnit poprvé po dlouhé době . Předtím než odešel , Charles mi dával přednášky a radil mi tak jako můj otec nikdy . Nelíbilo by se mi kdybych ho zklamal . " Pozorně se na mě podíval . " Pořád ne. "
Oba jsme si upil kávy a já jsem čekal, držela jsem jazyk , věděla jsem že tam bylo ještě něco víc .
"Řekl mi že zahazuje svou budoucnost pryč, že jsem byl lepší než ty drogy a bitvy . Řekl mi, že moje máma se na mě dívá a zeptal se mě, jestli chci aby byla na mě hrdá nebo aby se za mě styděla . Poté, mi slíbil, že se mi pomůže dostat na univerzitu, tahal za každý provázek který jen mohl , jen abych zkusil . Věděl že jsem hledal únik , a dal mi druhou šanci . "
Chlad prošel dole přes moje záda .
"Je opravdu dobrý , že ti ji dal . "
Usmál se , jen těžko . " Ano . To on je . Vzal jsem ji . Můj poslední ročník na střední, vypadal dobře i když jsem svůj celkový průměr zabil tím co jsem dělal předtím.
Nevím jak dokázal aby mě přijali, dokonce podmíněně . Můj otec za to samozřejmě nemůže platit , to je to proč mám všechny ty ostatní práce. Platím nájem za byt, nemohl jsem si jen tak dát postel do garáže někoho kdo by mě za to účtoval . "
"Je jako tvůj strážný anděl . "
Zvedl své světlé oči skličujícím dojmem k mým a řekl. " Ani si to neumíš představit jakým .
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář